Úvod

V duchu otřepaného, ale příhodného rčení, že „Cesta je cíl“, každý rok s blížícími se prázdninami studujeme mapy, čteme průvodce, ptáme se moudrých, vylepšujeme a balíme naše expediční vozidlo a na konec vyrážíme na Cestu. Ano, máme cíle... pokořit polární kruh, dobít deltu Dunaje, přeplout Lochneské jezero, vstoupit na nejzápadnější výběžek pevninské Evropy…, ale jsou to cíle povrchní, vybíráme je dosti nahodile, stanovujeme si je proto, abychom mohli říct, kam máme namířeno. Když se rozhodujeme, téměř by se dalo říci, že zapíchneme prst do mapy, pootočíme globem, hodíme si mincí – jih, nebo sever… Pak ale zodpovědně studujeme a plánujeme, abychom se nakonec nechali usměrnit realitou. To, co je na každé cestě tím nejdůležitějším, je pak nakonec vždy cesta samotná a s ní spojená nečekaná setkání s lidmi, krajinou i zvířaty. Na každé cestě trávíme vždy minimálně tři týdny a pokaždé se pokoušíme zmapovat charakteristické, postihnout podstatné, zachytit tvář a nahlédnout ducha kraje, do kterého míříme.

A tímto expedičním způsobem a očima dětí, které nás provázejí a které hltají každé další místo, které uchvátíme na noc, dobýváme svět, starý svět, rodnou Evropu, od západu na východ, od severu na jih. A chceme vám v mnoha kapitolách přinést svědectví o tom, jak vidíme Evropu na prahu třetího milénia, jak poznáváme její obyvatele a jaké kouty skrývá. Chceme být objeviteli, kteří inspirují další, a proto se o své zážitky chceme dělit.

Nespíme v hotelech ani kempech, hledáme a nalézáme krajinu otevřenou poutníkům a chováme se k ní s pokorou, aby ti, co přijdou po nás, nenalezli naše stopy. A všechny země i jejich obyvatelé jsou k nám velkorysí a nabízejí ze sebe to nejlepší.

Jestli se chcete vydat po našich stopách, jste vítáni. Můžete otevřít první kapitolu.